|
|
Vliv funkční elektrické stimulace aplikované pomocí neurostimulátoru WalkAide na rovnováhu a chůzi nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní
Maršíčková, Veronika ; Řasová, Kamila (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Autor: Bc. Veronika Maršíčková Název: Vliv funkční elektrické stimulace aplikované pomocí neurostimulátoru WalkAide na rovnováhu a chůzi nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní. Cíle: Hlavním cílem této práce je posouzení terapeutického účinku funkční elektrické stimulace aplikované pomocí neurostimulátoru WalkAide na rovnováhu a chůzi nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní, vůči standardní ambulantní fyzioterapii. Dílčími cíli pak je porovnání okamžitého a přetrvávajícího terapeutického účinku funkční elektrické stimulace. Metody: Práce má charakter randomizované kontrolované studie. K její realizaci bylo zapotřebí utvoření intervenční a kontrolní skupiny probandů. Oběma skupinám byly aplikovány 2 různé programy rehabilitace. Intervenční skupina dostala k zapůjčení (na dobu 2 měsíců) neurostimulátor WalkAide pro každodenní domácí použití. Kontrolní skupina absolvovala ambulantní fyzioterapeutický program s přijetím nejméně 20 terapií v délce 60 min (tj. 2-3× týdně, po dobu 2 měsíců). Sběr dat byl proveden validizovanými motorickými testy a dotazníky, zaměřujícími se na vytrvalost, rychlost a obratnost chůze, statickou a dynamickou rovnováhu, ale i na subjektivní vnímání rovnováhy, mobility a patologické únavy. U každého probanda byla tato data odebírána celkem 3×, a to těsně před...
|
|
|
Efekt funkční peroneální elektrostimulace na chůzi pacientů po cévní mozkové příhodě
Jeníček, Jakub ; Petr, Miroslav (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Kemlink, David (oponent)
Název: Efekt peroneální funkční elektrostimulace na chůzi pacientů po cévní mozkové příhodě Cíl: Cílem práce bylo porovnat terapeutický efekt dvou klinických přístupů v aplikaci peroneální funkční elektrostimulace na rychlost a vytrvalost chůze a míru spasticko-paretické poruchy hybnosti akra dolní končetiny u dospělých pacientů v chronické fázi cévní mozkové příhody s foot drop syndromem. Metody: Otevřená, randomizovaná, kontrolovaná klinická pilotní studie, kombinující řízený a pragmatický experiment, a to porovnáním dvou různých klinických přístupů v aplikaci peroneální funkční elektrostimulace. U pacientů ve skupině "A" (n=14) měla intervence formu ambulantního, přesně řízeného a intenzivního tréninku chůze s funkčním elektrostimulátorem pětkrát týdně v období čtyř týdnů, ve skupině "B" (n=13) byli pacienti po stejné období vybaveni vlastním stimulátorem a používali ho v průběhu celého dne při běžné chůzi v domácím prostředí a jeho okolí v rámci své komunity. Výsledky: Po dokončení čtyřtýdenní intervence nebyl mezi oběma skupinami zaznamenán statisticky významný rozdíl ve změně žádného ze sledovaných parametrů rychlosti a výkonnosti chůze a míry spasticko-paretické poruchy hybnosti akra dolní končetiny. Výsledky pilotní studie naznačují, že by oba klinické přístupy mohly být u dospělých...
|
|
|
Vliv funkční elektrické asistované ergometrie na průměr svalu, dusíkovou a vodní bilanci kriticky nemocných
Hejnová, Marie ; Řasová, Kamila (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Svatava (oponent)
Autor: Bc. Marie Hejnová Název: Vliv funkční elektrické asistované ergometrie na průměr svalu, dusíkovou a vodní bilanci kriticky nemocných Cíle: Hlavním cílem této práce je zjistit vliv funkční elektrické asistované ergometrie (dále FES-CE) na průměr m. quadriceps femoris (dále m. QF) obou dolních končetin u kriticky nemocných pacientů. Dalším cílem bylo zhodnotit, zda naměřené hodnoty odpovídají změnám ve svalové tkáni a zda nejsou zkresleny otokem. Metody: Intervenční skupina obdržela denně intenzifikovanou fyzioterapii a FES-CE. Opakovaně byl měřen průměr m. QF diagnostickým ultrazvukem. Denně byla zaznamenána dusíková bilance pro objektivizaci katabolismu bílkovin a vodní bilance pro objektivizaci množství zadržovaných tekutin. Výsledky: Hodnoceno bylo 115 pacientů. Průměrný úbytek příčného průměru m. QF za první týden činil u intervenční skupiny 0,020 ± 0,070 cm/den, u kontrolní skupiny 0,017 ± 0,084 cm/den (p = 0,87). Od osmého dne byl výsledek opačný, pro intervenční skupinu činil průměrný úbytek 0,025 ± 0,047 cm/den a kontrolní skupinu 0,040 ± 0,076 cm/den (p = 0,38). Příjem dusíku byl statisticky významně vyšší u intervenční skupiny (p = 0,029). V prvním týdnu byla naměřena průměrná dusíková bilance u intervenční skupiny 0,56 ± 8,71 g dusíku/den u kontrolní skupiny −1,34 ± 9,36 g...
|
|
|
Funkční elektrická stimulace paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě
Pilsová, Zuzana ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Hoidekrová, Kristýna (oponent)
diplomové práce: Tato práce si klade za cíl zhodnotit účinky funkční elektrické stimulace na motorické a funkční schopnosti paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Konkrétně zjišťuje okamžitý efekt funkční elektrostimulace na zvýšení aktivního rozsahu pohybu, snížení stupně spasticity ruky a zlepšení funkčního výkonu. Výzkumu se účastnilo celkem 6 pacientů po první cévní mozkové příhodě v povodí aretria cerebri media. Výzkumný vzorek měl homogenní rozložení tíže paresy od lehké, středně těžké, po těžkou. Výzkum probíhal celkem 3 týdny, každý pracovní den, 60 minut denně, s tím, že 30 minut byla indikována elektrostimulace a 30 minut probíhalo testování sledovaných parametrů. Pacienti byli hodnoceni pomocí Modified Frenchay scale, Modified Tardieu scale a goniometrického měření rozsahu pohybu. Výzkum prokázal na 60 pozorování, že funkční elektrická stimulace má okamžitý, signifikantní vliv na zvýšení aktivního rozsahu pohybu dorsální flexe zápěstí (p- hodnota 0,043). Průměrné zlepšení na 95% intervalovém odhadu je 0,08. Při sledování zlepšení aktivního rozsahu pohybu dorsální flexe zápěstí mezi vstupním a výstupním vyšetřením nedošlo ke statisticky významnému rozdílu (p- hodnota 0,63), ale i přes to pacienti dosáhli lepších výstupních výsledků oproti vstupním. Stejně tak...
|
|
|
Porovnání elektrostimulačních systémů WalkAide a NESS L300 při terapii foot drop u pacientů po cévní mozkové příhodě.
Šulcová, Dominika ; Jeníček, Jakub (vedoucí práce) ; Drábová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce je tvořena částí teoretickou a částí praktickou. Teoretická část obsahuje úvod do problematiky postižení pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) a soustředí se především na poruchy chůze, konkrétně na syndrom foot drop, který se objevuje až u 20% pacientů po CMP. Dále jsou v teoretické části shrnuty poznatky o funkční elektrostimulaci a její aplikaci na nervus peroneus, které se využívá při terapii foot drop. Tato část práce je uzavřena přehledným popisem dvou peroneálních stimulátorů, které jsou v současnosti dostupné v České Republice, a to systémů WalkAide® a NESS L300®. Praktická část je tvořena popisem terapie dvou pacientů po CMP, během které byly oba zmíněné přístroje využity, a dotazníkem pro zástupce distribučních společností zaměřeným na finanční stránku obou systémů. Výstupem praktické části je ucelený pohled na využití obou systémů v průběhu terapie a jejich dostupnost pro pacienty v České Republice. Veškeré shromážděné poznatky o systémech WalkAide® a NESS L300® jsou v poté systematicky porovnány a zhodnoceny z pohledu fyzioterapeuta i pacienta. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Funkční elektrostimulace nervus peroneus u pacientů po cévní mozkové příhodě
Petříčková, Kristina ; Konvalinková, Romana (vedoucí práce) ; Jeníček, Jakub (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE V ČJ Autor: Kristina Petříčková Vedoucí práce: Mgr. Romana Lavičková Oponent práce: Název bakalářské práce: Funkční elektrostimulace nervus peroneus u pacientů po cévní mozkové příhodě Abstrakt: Tato bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá převážně možností korekce jevu zvaného "foot drop" pomocí funkční elektrické stimulace peroneálního nervu. Podává rešerši dostupných literárních zdrojů k tématu, poskytuje informace o současných možnostech využívání funkční elektrické stimulace a o možnostech její kombinace s dalšími druhy terapie. Zaměřuje se na výsledky uskutečněných studií a výzkumů v této oblasti, popisuje účinky funkční elektrostimulace na různé aspekty chůze a funkci dolní končetiny. Účinky popisuje jak bezprostřední, tj. ortotické, tak přetrvávající, tj. terapeutické. Praktická část se zabývá porovnáním chůze jedné pacientky po cévní mozkové příhodě bez pomůcky a s funkčním elektrostimulátorem a následným zhodnocením ortotického efektu. Předpokladem bylo, že se zlepší jak kvantita, tak kvalita chůze, kvantitativně se však chůze nezlepšila. Klíčová slova: Funkční elektrostimulace, foot drop, syndrom padající špičky, nervus peroneus, cévní mozková příhoda, kotníková ortéza
|
host ::
RSS.